Protéza je pomůcka, která nahrazuje ztracenou nebo nevyvinutou část těla. Má zajistit zejména náhradu ztracené funkce, důležitou věcí je zajištění komfortního uložení pahýlu a odpovídající vzhled.
-
Amputace a vrozené vady prstů nohy a přednoží
Tyto případy jsou dnes řešeny zejména speciální ortopedickou vložkou, úpravou obuvi a v poslední době se rozvíjející oblastí silikonových náhrad (jsou výhodné zejména pro komfort nošení, snadnou hygienu a estetičnost).
-
Amputace a vrozené vady v oblasti hlezenního kloubu
Jedná se o pomůcky, které nahrazují zejména funkci chodidla. Výhodou těchto amputací je zachování dlouhého pahýlu a tím i páky, to zajišťuje dobré ovládání pomůcky. Nicméně velkou nevýhodou bývá kosmetická stránka (lůžko protézy je vždy o hodně širší než zdravá končetina) a dále i problémy s prokrvením dlouhého pahýlu. Standardně se tyto pomůcky řeší tzv. štítovou protézou (laminátové lůžko zasahuje cca do dvou třetin bérce), ke které je uchycena karbonová planžeta anebo protetické chodidlo nízké stavební výšky.
-
Amputace a vrozené vady v bérci
Jedná se o standardní amputační linii. V případě standardních příčin a průběhů amputace zachovává dostatečně dlouhý pahýl a tím i páku pro dobré ovládání pomůcky. Takto amputovaného lze vybavit celou řadou protetických pomůcek a technologií od dříve používané bércové protézy se stehenní objímkou, dnes již ustupující technologie tvarového zavěšení na pahýlu (označované jako KBM, PTS, PTB) až po komfortní lůžka, kde dobré uložení pahýlu zajišťuje měkký silikonový, kopolymerový nebo PUR návlek v kombinaci s podtlakem a anatomickým tvarem lůžka (označovaný jako TSB). Pro vybavení se používá tubulární systém (adaptéry), ev. funkční prvky (torzní a rázové tlumiče, pumpa, ev. vývěva pro řízený podtlak). Chodidla se používají standardizovaná protetická od odlehčených tzv. geriatrických přes standardní až po vysoce funkční uhlíková, jejichž největší výhodou je vysoká návratnost energie.
-
Amputace a vrozené vady v kolenním kloubu (nejčastěji exartikulace)
Jedná se o dříve zavrhovanou amputační linii. Nevýhodou byla a je kosmetická stránka protetických náhrad (v sedě jsou v oblasti kolene delší, příčinou je stavební výška protetických kolenních kloubů). Velkým benefitem ovšem je zachování celých svalových skupin v oblasti stehna a dále distálně zatižitelný pahýl. To vše dovoluje používat nízké pahýlové lůžko, cca do 2/3 stehna. Možnosti zachycení jsou buď tvarové nebo dnes používané podtlakové s použitím ochranného návleku - lineru. Vybavení se standardně provádí tubulární (adaptéry, protetické kolenní klouby, chodidla). Indikace komponent se řídí stupněm aktivity klienta. Je možné použít sestavy od geriatrických (lehčených s jednoduchým chodidlem a kolenním kloubem s uzávěrem či geometrickou brzdou) přes sestavy aktivní (uhlíková chodidla, hydraulické kolenní klouby) až po systém bionických kolenních kloubů v kombinaci s uhlíkovými chodidly.
-
Amputace a vrozené vady v oblasti stehna
Jedná se o standardní amputační linii. Při zachování alespoň poloviny femuru (stehenní kosti), ale není podmínkou, máme dostatečně dlouhý pahýl a páku pro dobré ovládání pomůcky. Jako nevýhodné se jeví extrémně dlouhé pahýly (amputace těsně nad kondyly femuru), kde přetrvávají negativa exartikulací v kolenním kloubu, ale nemáme zde žádné benefity jako třeba nepřerušené svalové skupiny. Systémů zavěšení, ulpívání pomůcky je několik. Dnes se preferuje podtlakový systém (do lůžka se oblečete za použití speciálního vtahovacího návleku a systém uzavřete těsnícím ventilem, běžně se nepoužívá žádný látkový pahýlový návlek). Dále se používá podtlakový systém za použití ochranných silikonových nebo PUR návleků, které dovolují i použití podtlaku aktivního (odsávání vzduchu z lůžka pumpou, vývěvou...), dalším řešením je použití silikonového pahýlového návleku s trnem (PINem), pomocí kterého se v lůžku zafixujete do aretační jednotky - zámku. Hodně diskutovaným tématem je tvar lůžka protézy. Lze použít od klasických příčně oválných až po fyziologicky tvarovaná.
-
Amputace a vrozené vady v kyčelním kloubu (nejčastěji exartikulace a hemipelvektomie)
Jedná se o jedny z nejvyšších amputačních úrovní vůbec. Ačkoliv se jedná o složitý zákrok a ztrátu celé končetiny, někdy i části pánve, lze takto postižené klienty vybavovat tak jako u ostatních amputačních linií všemi komponenty dle stupně aktivity a požadavku na pomůcku od pomůcek jednoduchých - rehabilitačních až po pomůcky s bionickým kolenním kloubem a hydraulicky ovládaným kyčelním kloubem. Zavěšení pomůcky je řešeno tzv. pánevním košem, musí zasahovat dle úrovně amputace nad hřebeny pánevní kosti (nad pas) někdy i výše. Pro zvýšení komfortu se používá kromě standardního laminátu i měkký plast, ev.kombinace měkkých plastů, pryskyřic a laminátové konstrukce.
-
Ortoprotézy
Takto jsou nazývány pomůcky nejčastěji pro vybavení klientů s nějakou vrozenou malformací, defektem, dysmelií, amelií, PFFD. Název ortoprotéza se používá proto, že se zde kombinují konstrukční prvky protetiky i ortotiky. Možnosti vybavení jsou popsány výše, v podstatě se shodují s možnostmi po amputacích. Za zmínku stojí informace, že tyto pomůcky, mají-li být funkční a správně indikované, jsou velmi složité pro svou rozmanitost a originalitu a mnohdy vyžadují od protetika a pacienta úzkou spolupráci a trpělivost. Velkou výhodou bývá to, že klient často nemusí podstupovat operační zákroky. Jeho končetina si zachovává cit, fyziologický oběh a inervaci.
